Různé

Máte raději začátek knihy, kdy poznáváte celý nový svět, seznamujete se s postavami a jejich problémy, poznáváte prostředí a odhalujete zápletku? Nebo spíš prostředek, kdy už jste v příběhu jako doma, cítíte se bezpečně a pohodlně s vědomím, že máte ještě kus cesty před […]

Bývaly doby, kdy jsem až s nábožným zápalem trvala na tom, že je povinnost dočíst knížku, než otevřu další. O lidech, kteří říkali, že mají rozečtených více knih, jsem si myslela své – a nebylo to nic zvlášť lichotivého. Nemohla jsem […]

Všimli jste si, jak na sebe knihy či filmy (seriály) navzájem odkazují? Nepřijde vám to někdy až děsivé? „Ameriku přešel smích. Klauni s noži děsí školáky i Newyorčany v metru,“ hlásal před několika dny titulek v iDnesu. Zprávy o klaunech útočících ve […]

Jak už jsem psala, doma mám tendenci prokrastinovat (honosný termín pro flákání), a tak ráda chodím tvořit někam ven. Koupila jsem si za tím účelem speciální batoh na laptop, kam se vejde nejen počítač, ale i knihy, které recenzuju, sešity […]

Když to jen trochu jde, snažím se každou knihu dočíst, i když mě nezaujme. Říkám si, že vždycky z toho něco získám. To už musí být, když knihu vzdám. Takhle jsem po přelouskání pár kapitol couvla před Joyceovým Odysseem, Proustovým Hledáním […]

V pozdní fázi puberty (kolem osmnáctého roku) jsem pod vlivem sbírky Miluji tě k zbláznění mého tehdejšího oblíbeného autora Jáchyma Topola psala i moderní poezii. Prožívala jsem tenkrát nešťastnou lásku a srovnávala se s dospělostí – z té tvorby je […]

Pečlivě srovnat trička do kufru. A ještě přihodit ponožky. Ty zelené s růžovým proužkem. A jéje, nemůžu najít druhou! Kam jsem ji dala? Musím ji najít, bez ní přece nemůžu odjet! Někde tu přece musí být! A ještě musím přibalit náhradní knoflíky! […]

Stává se vám, že jdete do obchodu jen pro pár věcí, nenapíšete si seznam a pár jich zapomenete? Nebo si chcete cestou metrem zapamatovat pár věcí, ale nemáte u sebe blok a tužku? Případně jedete autem a nemůžete za jízdy […]

Hledajíc něco ve svém starém deníku, narazila jsem na emotivní zápis z 29. června roku 1990, tedy mého posledního dne na základní škole Křejpského na Praze 4, Jižním Městě. Patří k mým krásným vzpomínkám na dětství, proto jsem se ho rozhodla tady […]

Občas mívám divné myšlenky. Například mě někdy při pohledu na davy lidí napadá, že z obrovské výšky musí lidé působit stejně jako červi. Hemží se, lezou přes sebe, jsou na sebe nahňácaní a zjevně jim to nevadí… Co když jsou pak […]